Havli in Oslo 2010 / Utah 2012 / Illinois 2013 / Toronto 2015

Havli in Oslo 2010 / Utah 2012 / Illinois 2013 / Toronto 2015
VÍTEJTE na blogu, který vznikl pro publikování článků z mého erasmáckého pobytu v Oslu, Norsku 2010. Později se stal "prostoduchým" zážitkovým blogem, kde si autor čas od času ukojil své pisatelské choutky. Následně se blog navrátil ke své původní myšlence. Uveřejňovány zde byly články z ročního studijního pobytu v Salt Lake City, Utah, USA 2012/13. A dále pracovní stáže v Champaign, Illinois, USA na přelomu 2013/2014. Po návratu ze zámoří blog dosti skomíral. Nechám se překvapit, jestli návrat za velkou louži / pracovně-studijní život s Luciou v kanadské Torontu 2015/16 vdechne život i mému blogu.

21. prosince 2012

Zemí bílé a červené aneb zima v jižním Utahu


Nejšílenější studijní závěr semestru, jaký si dovedu představit. Naštěstí minulý týden skončil a vánoční volno o více než tři týdnů začalo. Z hromady plánování nakonec vyšel takový vánoční trojboj – jižní Utah, Wyoming a Mexiko. Na prvních pět dní volna od neděle 16. do čtvrtka 20. srpna jsme se s Danielem a Christianou (pro změnu jsem vyrazil na cesty s Němcem a Němkou :D) vydali na outdoorový výlet do jižního Utahu – zejména národních parků Zion a Bryce Canyon. V plánu bylo šmajdání a sněžnice.
Fotky najdete ZDE.


cestou na jih na dálnici I-15

v kaňonu Virgin River v rezervaci Red Cliffs

v kaňonu Virgin River v rezervaci Red Cliffs

vrstvení skal - Christiana, já, Daniel a Hector

První dvě noci se nás ve svém domově v St. George ujal náš peruánský kamarád Hector se svou rodinou. Pohoštění to bylo úžasné – peruánská kuchyně, útulný domek a hlavně neuvěřitelně vstřícná, sympatická a vzdělaná rodinka. Vau, neměli jsme slov. Hector nám navíc ukázal některé lokality v okolí jako například hned první den přírodní kaňon v rezervaci Red Cliffs.


vánoční výzdoba domku Hectorovy rodiny


Následující dva dny jsme strávili v Národním parku Zion, kde jsme byli na otočku již v říjnu. Počasí nám extra nepřálo. Dole v údolí déšť a výše na skalách sněžení, ale dalo se to přežít v tomto nádherné prostředí. Nejznámější výšlap v parku, „vzdušný“ ostroh Angel´s Landing s množstvím strmých zákrut a řetězů se v prosinci stal zajímavým výletem. Teplota nad nulou znamenala mokrý sníh na skalách. Led se naštěstí nekonal, a tak nám byl výlet doporučen i v návštěvnické centru NP. Nutno dodat, že jde o opravdu vzdušný výlet. Následující den jsme pak udělali kratší výšlap k vodopádům nad Emerald Pools. Občas chcalo jako z konve.


překvapivé setkání s Annou, Ankou, Sarou a Maximem na Angel´s Landing

serpentinami vzhůru na Angel´s Landing

Zionské údolí

zasněžený ostroh Angel´s Landing

na řetězech na Angel´s Landing

vrchol Angel´s Landing dobyt

nad vodopády u Emerald Pools

vodopády nad Emerald Pools

Následoval přejezd do národního parku Bryce Canyon, kde nás čekaly další dva dny. Ubytování jsme měli předem zajištěné v chatě Ruby´s Inn na okraji národního parku. Úterní zatažené počasí a noční chumelenici naštěstí ve středu a ve čtvrtek vystřídala jasně modrá obloha (a taky teploty kolem -15°C). Sice mráz, ale jinak idylka. Z kufru auta jsme konečně mohli vytáhnout zapůjčené sněžnice. Za celé dva jsme na stezkách, které jsme brázdili, v podstatě nepotkali živou duši. Turisté se omezili na návštěvu horních pater kaňonu. Takže jsme si v celé dva dny proráželi vlastní cestu 25 cm prašanu a jenom si užívali tu nádheru. Nebál bych se říct, že to byl možná nejlepší výšlap za dobu, co jsem živ. Ve čtvrtek jsme si navíc ještě přivstali, abychom si užili východ Slunce. Naprostá spokojenost. I po lidské stránce vše klapalo na 1*.

snídaně v chatě Rubby´s Inn

zasněžený Bryce Canyon NP

prorážíme cestu na Peek-a-boo trail

nahoře na útesech řádí vichr

pěkné výhledy - hoodoo, typická skalní formace

zasněžený Bryce Canyon NP

Christiana, Daniel a já v Bryce Canyon NP

východ Slunce nad Bryce Canyon NP

východ Slunce nad Bryce Canyon NP

východ Slunce nad Bryce Canyon NP

zasněžený Bryce Canyon NP

cestou do Queens Garden

vegetace

Thor´s Hammer, známé hoodoo (skalnї formace)

skupinovka na závěr

malá hnědá lama a velmi podivná kráva u jedné benzínky podel cesty


A teď hurá na týden za Katie (Američanka, kterou jsem poznal v Norsku) do Jacksonu ve Wyomingu. Běžky s sebou a teplé oblečení sebou, protože tenhle nádherný kout země leží kousek na jih od Yellowstonského národního parku.

28. listopadu 2012

Alta 3000


Poslední listopadový víkend patřil Díkuvzdání (vždy čtvrtý čtvrtek v listopadu), které navíc přineslo dva dny volna. Výuka pádí mílovým tempem, takže jsem po bezesných nocích, přivítal několik dní vorazu. Čtvrteční Díkuvzdání jsem díky pozvání jednoho geografa strávil v příjemné společnosti několika jeho přátel, jejich dětí a psů a přitom se ještě mohl dobře nadlábnout. Nebudeme předstírat, že krocan a plný žaludek není hlavní motivem tohoto národní svátku. Je. Původním motivem však bylo poněkud ironicky vzdání díku domorodým indiánů za to, že kolonizátory tak srdečně přijali ve své domovině. Ti je pak na oplátku vybili (nadneseně řečeno).

Fotky najdete ZDE.

zásoby k chatě musí jet rolbou
nad lanovkou

Tento článek však není o Díkuvzdání, ale o tom, co následovalo o víkendu. První pořádný sněhový víkend v Altě. Andrew velkoryse nabídl svoji horskou chatu v horách na Altou, zimním středisku v pohoří Wasatch, a zorganizoval úžasný zimní víkend. Tahle útulná chata leží skoro ve 3000 m n. m., pojme dobrých 15 lidí a v zimě k ní nevede silnice, ale přesto je vybavena víc než dobře. Tedy Elektřina, plyn a hlavně výřivka a sauna. :D Zimní cesta k chatě se sestává  z části na lanovce a části na pěško (případně rolbou, která k chatě patří). Tedy vše je třeba na chatu dotáhnout. A to není žádná sranda.

Ferda a zásoby pitiva, spíš jejich zlomek

Nakonec jsme vyrazili v počtu 13 lidí - část lidí se sjezdovými lyžemi a část se sněžnicemi. Úkolem posádky našeho auta, které se ku podivu sestávalo opět z jednoho Čecha a čtyřech Němců a Němek, byl nákup pitiva, což byl úkol vcelku snadný. Vytáhnout desítky lahví různé velikosti i obsahu na lanovce a potom na sněžnicích nahoru na chatu už taková sranda nebyla. Obsluha lanovky chvíli tvrdila, že kartonová krabice s několika lahvemi vodky a ginu je "bezpečnostní riziko", nakonec mě ale na sedačku bez problému pustila.

odhadem dvě ráno a dva stupně pod nulou
odhadem dvě ráno a dva stupně pod nulou
soutěž
první paprsky na svazích Little Cottonwood Canyonu
ptactvo hoduje na kuřeti od večeře
snídaně s pěknými výhledy ... vejce na tisíc způsobů

Program víkendu se sestával z večeře na díkuvzdání, konzumace nápojů s různým obsahem lihu (někdy i bez), saunování, "výřivkování", dospávání a především lyžování a v mém případě "sněžnicování". To jsou mi slova. Páteční pečená kuřata byla tak trochu brzkým hřebem jídelníčku, pak už to šlo s množstvím dostupného jídla rapidně dolu, což nelze říct o množství lihovin, kterých bylo víc než dost. Večery lepší více nekomentovat. Kosti po kuřatech se prostě hodí na verandu a ptáci (od sojek po krkavce, podle Andrewa občas přiletí i orel) je během pár hodin sežerou. Na těstovinách zase ujíždí místní veverky.

lyžařské středisko Alta a údolí Little Cottonwood Canyon 
Monika, já a Holger na sněžnicích
chata, rolba a bílo
odpolední výšlap k jezeru Secret Lake už i s rekonvalescenty
grupen foto u sobotní večeře

Hlavní náplní bílé části dne pak byly kratší i delší výlety na sněžnicích v sestavě Daniel, Monika, Holger a Chris, která se průběžně obměňovala podle schopnosti jednotlivých členů chodit, mluvit, apod. Míst, kam se vydat je fůra. V okolí chaty jsou zamrzlá jezera, zasněžená sedla a třítisícové vrcholy, co by kamenem dohodil. Sobota patřila především testování sněžnic v okolí chaty a pak výšlapu k jezeru Secret Lake. Pro mě to bylo poprvé a rozhodně ne naposledy. V neděli jsme pak vyrazili do sedla Catherine Pass, a jelikož čas na sněžnicích plyne neuvěřitelně pomalu, tak se část z nás vydala dále na vrchol Sunset Peak (3 246 m n. m.), který se tyčí na opačné straně nad sedlem než Mt. Wolverine, na nějž jsme s Mikem lezli koncem září - tou dobou ještě v triku a kraťasech. Vrchol Sunset Peak se nakonec ukázal jako celkem náročný (kvůli skalnímu bloku, jenž bylo nutno zdlouhavě obejít), ale výhledy po okolí za to stály rozhodně stály. Lepší psychickou regeneraci si člověk nemůže přát a tenhle víkend rozhodně stojí za zapamatování a dlouhé roky. Sněžnice se zřejmě stanou mým dobrým přítelem po zimy. Z postřehů: Zmrzlý sníh je lepší než prašan při cestě nahoru, prašan většinou oceníte při cestě dolu.

veverky ujíždí na těstovinách s hovězím
grupen foto v plné polní
vrchol Sunset Peak
vrchol Sunset Peak (3 246 m n. m.)



9. listopadu 2012

Čtvrt roku za Louží a první hromada sněhu


Původně jsem chtěl jenom poznamenat, že už jsem pryč čtvrt roku. Pěkně to letí. Ale ... Včera jsem ještě chodil po venku v kraťasech a sandálech a dneska už nám od rána napadlo skoro 20 čísel sněhu a sněžit by mělo celý víkend. Menší změna. První sníh už sice přišel před dvěma týdny, ale pak se zase výrazně oteplilo. Zbytek už jen ve fotografiích. ***Sobotní update: sněží, jak blázen, dneska navíc i mrzlo, takže byla všude klouzačka. Ve studentské vesnice leží tak 35 čísel sněhu a o kus výš v kopcích skoro půl metru. *** Nedělní update - studentská vesnice má skoro půl metru sněhu.

Fotky najdete ZDE.

Americký sněhulák před naším barákem na kolejích
r

areál studentské vesnice na kampusu

sněhulák má tak 2 metry a 30 centimetrů na výšku

5. listopadu 2012

UFakt 5: Obama vs. Romney? Utah má jasno, USA nikoliv.


Již zítra čeká USA opět po 4 letech velký den. Barack Obama. Mitt Romney. Dva prezidentští kandidáti, dvou různých stran. Přes 300 miliónů obyvatel (mínus hodně dětí, ty samozřejmě nemůžou volit), kteří v úterý 6. listopadu vyberou nového prezidenta Spojených Států Amerických. Pojďme se na to podívat trochu blíž.

zdroj: Surviving College

Americký volební systém je pro mnoho lidí dosti neprůhledný. Nebudu si nic nalhávat, patřím mezi ně taky a navíc nejsem žádný politolog, takže zde jen stručné shrnutí, jak to při volbách chodí. Zítra přijdou nebo taky nepřijdou oprávnění voliči k volbám a vyberou svého favorita z dvojice kandidátů. Jeden je tradičně republikán a druhý demokrat. Vlastně to není tak jednoduché. Lidé volí ve volbách tzv. volitele (kongresmany a senátory) a ti pak na společném shromáždění v prosinci zvolí nového prezidenta (což je ale technicky spíše formalita). Volitelů je celkem 538 a aby jeden z kandidátů zvítězil potřebuje získat hlasy minimálně 270 volitelů. Každý stát unie (a těch je 50 plus District of Columbia) má přidělen určitý počet volitelů podle aktuálního počtu obyvatel. Vtip je však v tom, že volební systém naprosté většiny států je založen na většinovém principu - tedy "vítěz bere vše" (poměrný systém funguje pouze ve státech Nebraska a Maine). Takže když jeden kandidát získá v daném státě pouze o něco málo hlasů méně než ten druhý, tak stejně neobdrží žádné volitele.

Obě strany, tedy republikáni a demokraté, vybírají své kandidáty, v tzv. primárních volbách neboli primárkách (v případě, že prezident obhajuje svůj post, tak to není až tak žhavé). V roce 2012 proti sobě stojí, Barack Obama, současný demokratický prezident, první afroameričan v úřadu, který za sebou má čtyřleté období, které přineslo hodně složitých situací a řešení, která byla často různě úspěšná či neúspěšná, a Mitt Romney, byznysmen, mormon a bývalý republikánský guvernér státu Massachusets (Boston), který je pro mnohé hrdinou a pro mnohé také poměrně kontroverzní postavou díky svému majetku, vazbě na vyšší vrsty a konzervativnímu postoji v řadě témat sociální oblasti. Uff, snad jsem do tohodle odstavce nenapsal moc ptákovin. Původně se zdálo, že Mitt Romney po svých mnoha nešťastných vyjádřeních nemá mnoho šancí (ve stylu: 47% lidí mě nikde nebude volit či zde je můj oblíbený výrok k Londýnské olympiádě), ale po kandidátské debatě v Denveru, kde Barack Obama ukázal svou slabou stránku, se situace začala vyvíjet více ve prospěch Mitta Romneyho. Nyní je situace extrémně vyrovnaná, i když ve všeobecném mínění asi zůstává nepapapapatrným favoritem stávající prezident Barack Obama.

Tady je jasno. Utah volí, svého hrdinu, Mitta. Jeho pozice je neotřesitelná a důvody zjevné. Je to mormon. Mormonská církev (LDS) má své centrum tady v Utahu. Konzervativní postoje (ne potratům, homosexuálům, apod.) jsou tady taky jako doma. A nesmím zapomenout ani na fakt, že Mitt Romney jako ředitel výkonného výboru zimní olympiády v Salt Lake City 2002 vyvedl tuto akci z červených čísel směrem k zisku a také úspěšnému pořádání. Snad jediný okrsek, kde by mohl vyhrát Barack Obama je centrum samotného Salt Lake City (přesto, že tu stojí hlavní mormonský chrám the Temple, tak je to trochu paradoxně nejliberálnější místo v celém Utahu). Jo, a kdyby hlasovali místní mezinárodní studenti, tak by Mitt dosáhl stěží na 1% hlasů. :D V Utahu ale dostane Mitt Romney kolem 70% hlasů (suverénně nejvíc v celých Státech). Pokud se z toho odstavce zdá, že jsem zaujatý, tak je to asi pravda.

Obecně existují tradičně republikánské státy (celý jih a střed USA) i tradičně demokratické státy (severovýchodní pobřeží, oblast Velkých jezer a také Pacifické pobřeží), které vždy volí svoji barvu: Žádný z kandidátů se tak ani vlastně moc nesnaží získat tamní voliče na svou stranu. Klíčové jsou větší státy (s více voliteli), kde to je často velmi těsné (např. 49/51) a výhra či prohra v nich může být klíčová. Kdo vyhraje bitvu o Colorado, Floridu, Virginii či Ohio, tak se zřejmě stane příštím americkým prezidentem ... 

Každý si může zahlasovat sám, tady je jeden můj absurdní tip, zdroj: USAToday


Obarvěte si svojí mapku i vy, třebas na webu CNN. Komentáře s ukázkou jsou vítány.

A bonus na závěr - Mitt Mitt Romney style :D

31. října 2012

UFakt 4: Obludy všech zemí, spojte se! Halloween.


the U univerzitní dýně


Na konci letošního října straší Spojené Státy především hurikán Sandy a taky prezidentské volby. Běžně však na konci října straší lidi Halloween. V říjnu probíhala na univerzitní kampusu poněkud zvláštní kampaň s názvem: "Dress up, don´t mess up!", která si zaměřovala na volbu Halloweenských kostýmu a především to, aby studenti zvážili, zda-li jejich kostým neuráží jiné kultury. Vzhledem k tomu, jak byla kampaň pojatá, tak šlo z mého pohledu spíš o omezování svobody vyjadřování než rozumnou provokaci k zamyšlení. Pokud Američan převlečený za Vikinga opravdu uráží někoho s norskými předky, tak mi je ho spíše líto. :D Takhle kampaň prostě mířila dost mimo mísu.

na Halloweenské party ... tyhle krabice bych nechtěl nosit celý večer

Dýně. Nestvůry. Sladkosti. Tajemno. Halloween je příjemná a zajímavá tradice. Víkendová Halloweenská party byla povedená. Lidi jsou schopní dát do kupy opravdu náročné a nápadité kostýmy. Pravda ale je, že kostýmům suverénně vévodí upíři a zombie, případě variace na něco, čemu se tu říká "vampire slut" (v překladu "upíří děvka").

Halloween en mi clase de español con nuestros profesores


Překvapením pro mě dnes bylo, kolik lidí vyrazí na 31. října do práce, školy či jen tak ven v kostýmech či prostě jen "vylepšeném designu". I někteří profesoři dorazí na přednášku v převleku (i když třeba decentním).

personál v kantýně na kampusu

personál v kantýně na kampusu

personál v kantýně na kampusu


30. října 2012

Sandy, nezvaná návštěva


V Salt Lake City je právě půlnoc. Všichni klidně spí. Na severovýchodním pobřeží je zrovna na návštěvě, Sandy, což není žádný hodný pán, ale hurikán. Podle zpravodajství, který je přenášeno téměř nepřetržitě, se jedná i na místní poměry (na hurikány jsou zde celkem zvyklí, myšleno na východním pobřeží) o velmi mimořádný živel. Nejsem žádný velký meteorolog, ale mimořádný je jednak plošným rozsahem (aktuálně hlavně mezi Severní Karolínou a Massachusets), pomalý pohybem (tedy delším setrváním v postižené lokalitě) a do toho se ještě přimíchávají sněhové bouře, které přišly z opačného směru. Výsledkem jsou obrovské vlny, značně zvednutá hladina oceánu, silný vítr a ve vyšších polohách Apalačského pohoří i množství sněhu. Aktuálně je hlášeno 11 obětí. Až 60 milionů lidí  žije v ohrožené oblasti. Co říct? Je to velký. A ještě to bude to velký. Uvidíme ráno ... *(aktualizace). Nakonec minimálně 70 obětí. 10 mil. lidí bez proudu. Největší škody ve státech New York a New Jersey. Skoro metr sněhu za den ve Virginii. Člověk to vnímá trochu jinak, když zná lidi, kteří tam bydlí, mají rodiny, nebo tam zrovna odletěli. 

Více např. zpravodajství CNN ZDE.

V souvislosti s tím mě vlastně napadá, že Salt Lake City je až na laviny a blizardy (sněhové bouře) docela bezpečné místo.

A protože za týden jsou v USA prezidentské volby, tak se tu hodně řeší i možný dopad hurikánu Sandy na jejich výsledek - hlavně na rozhodování voličů v "těsných" státech. Na jedné straně manažersky úspěšné zvládnutí takového živlu by mohlo přinést hlasy stávajícímu prezidentu Obamovi na druhé straně lidé ze zasažené oblasti tvoří tradičně hlavní voličské jádro demokratů, a tedy i současného prezidenta. V zasažené oblasti by tak mohla nižší volební účast, než se očekává. Necháme se překvapit. Momentálně jsou mnohem důležité jiné věci.