Před dvěma týdny jsem dostal od Maxe nabídku, zdali se nechci připojit k jejich plánovanému výletu do národních parků Arches a Canyonlands. Po chvíli váhání jsem se rozhoupal a nakonec rozhodně nebylo čeho litovat. Upřímně řečeno není moc o čem psát. Bylo to takové pohodové cestování a chození krásnou krajinou, ale žádné historky se neurodily. Salt Lake City už se pomalu loučí s létem, ale Moab (outdoorové centrum na jihovýchodě Utahu) nám o uplynulém víkendu nabídl "letní" pařáky kolem 30°C. Oba národní parky se nacházejí v těsné blízkosti Moabu, který jsme také zvolili za svou základnu. Nakonec se nás v kempu sešlo 18 (4 auta, převážně německo-asijská grupa), ale po národních parcích jsme cestovali sami nebo v menších skupinách.
Vyrazili jsme v pátek po obědě ve složení Max, Eva, Klaus, Thomas a já. Tedy jediný Čech v autě plném Němců. Všichni členové posádky se podle mého očekávání ukázali být jako ideální spolucestovatelé (tedy flexibilní) :D. Plánování míst, kam se vydáme zbylo již tradičně na mě. V pátek jsme se ubytovali v levném, zapadlém, ale velmi příjemném kempu na okraji Moabu. Tady žádní medvědi nežijí, takže jsme mohli po večerech v klidu vysedávat kolem ohně.
V sobotu jsme vyrazili do severní části rozlehlého národního parku Canyonlands, která se nazývá Island in the Sky (Ostrov v nebesích), což je celkem výstižné. NP Canyonlands je velmi rozsáhlý, má celkem tři části a zdá se být ideální místem pro dlouhé baťůžkářské přechody "na těžko". Jeho osy tvoří řeky Green River a Colorado River, které se stékají uprostřed parku a k nimž spadají terasové stupně, jenž jsou pro Canyonlands typické.
|
kráter Upheaval Dome |
|
malé kaktusy a velmi jemný písek |
|
kruhová mraveniště |
|
mikrotvary na zemi
|
|
v bývalém aztéckém obydlí |
|
kaňon nad indiánskými obydlými Aztec Butte |
|
oblouk Mesa Arch
|
|
grupen foto u Mesa Arch |
|
na římse nad kaňonem řeky Colorado
|
|
kolibřík |
A co je tedy pro krajinu obou národních parků typické? Když řeknu, že celý jižní Utah je jedna velká červená skála, tak nebudu daleko od pravdy. Nutno dodat, že ale sakra rozmanitá skála. Velké pařáky. Špatně dostupná voda. Nedotčená a křehká polopouštní vegetace. A hlavně mnohem méně turistů než v Yellowstonu tvoří z tohoto místa krásný kout Utahu. Tak zase po dlouhé době jeden článek v romanticky laděném duchu.
Žádné komentáře:
Okomentovat