V rámci programu "kulturní asimilace" jsem si na svém seznamu již odškrtl "snědený hamburger". Minulý čtvrtek nastal čas na další položku v seznamu. Americký fotbal. Pro domorodce prostě jen "fotbal". V ten den se totiž hrál úvodní zápas západoamerické univerzitní ligy PAC-12. Tým mé "domácí" univerzity Utah Utes hostil na svém stadionu Northern Colorado University. A že to není ledajaký stadion - dokonce bývalý olympijský stadion (pro účely zimní olympiády v roce 2002). Při pohledu z tribun nelze přehlédnout pylon pro olympijský oheň a při zápase ani 45 tisíc fanoušků v typických červených dresech. Aby se nám lépe křičelo, tak jsme si každý taky jeden takový zakoupili. Stadion byl beznadějně vyprodán. Jako student jsem dokonce měl lístek na zápas zdarma. Pět minut, které jsem před zápasem věnoval studiu pravidel amerického fotbalu, se později ukázaly jako dobrá investice. Jako jeden z mála jsem měl aspoň trochu ponětí, proč tam ti pánové dole tak divně pobíhají. Soustředit se na zápas kvůli reklamám, hlasitému 200 člennému orchestru a hlasitým fanouškovským rituálům ani pořádně nešlo. Ale nakonec my přišli hlavně nasávat "červenou" atmosféru. V průběhu zápasu na nás dokonce spadlo několik kapek deště, prvního od mého příjezdu do Utahu. Báječný zážitek. A "naši" Utes dokonce vyhráli 41 - 0.
Fotky najdete ZDE.
olympijský Rice-Ecless Stadium pro 45 000 diváků |
pylon pro olympijský oheň hned vedle tribuny |
červená kapka v červeném moři |
orchestr fanclubu v akci na ploše |
a výsledek taky dobrý, 41-0 |
Žádné komentáře:
Okomentovat