3. prosince 2010
Na zimu do Španělska jako správný Nor
Britové mě nezastaví. Jako správný Nor mířím na zimu (teda spíš na prosincový týden) do Španělska. Letní domek tam sice nemám, ale azyl u Terky v Huelvě bude určitě ještě lepší. Aspoň můžun očekovat, jestli je to vážně druhá největší díra světa ve Španělsku. By mě vlastně zajímalo, co je ta největší "prdel světa"?
2. prosince 2010
I love Britain.
![]() | |||
| zavřené letiště London - Gatwick |
Že prej na jihu sněží. Oslo nevidělo sněhovou vločku už pár, na obloze ani mráček, jen mrzne až praští. V Británii jim napadne za den 30 centimetrový poprašek a hned se z toho mohou zbláznit, zavírají letiště. Z londýnských letišť je uzavřeno (od středy alespoň do pátku ráno). pouze letiště London-Gatwick. A že já si vybral zrovna tohle letiště na přestup. Údajně nejčasnější první sníh v Británii za posledních dvacet let, a že ten první sníh stojí letos teda za to.
Španělská mise se nekoná. Teda pokud mi Ryanair neumožní přebookovat letenky a především pokud se počasí v Británii nezačne chovat tak, jak se sluší a patří na prosinec - tedy chčije a chčije. :(
Videoukázka, jak to vypadá na Gatwicku je TADY.
Reportáž o britském překvapení z prvního sněhu je TADY.
26. listopadu 2010
Muzejní listopad
Co dělat v listopadu v Oslu? Když Vás přestane bavit každodenní opíjení do němoty, tak tu jsou vždycky muzea. Hrdinně stojící a čekající na Vás nezajímjíc se o rozmary počasí.
V dobách dávno minulých, kdy tu ještě bývalo nad nulou, jsem si řekl, že návštěvy muzeí, galerií a jiných kulturních objektů, odložím na listopad. A dobře tomu tak. Listopad v Oslu - na pořádné venkovní akce je už moc chladno, na pořádné lyžování zas ještě moc teplo (což letos není pravda), zkouškové je v plném proudu Prostě ideální čas na muzejní kratochvíle.
Tři muzea a jedna galerie, to jest skóre za poslední dva týdny. Munch muzeum (galerie obrazů světoznámého norského existencialisty Edvarda Mucha), Kon-Tiki muzeum (o plavbách vorů Thora Heyerdala), Zoologicko-historické muzeum (vycpaný zviřátka) a Galerie moderního umění. Pěkné, pěkné, pěkné ...
Co se stane, když se vám vymkne chov domácích mazlíčků?
V dobách dávno minulých, kdy tu ještě bývalo nad nulou, jsem si řekl, že návštěvy muzeí, galerií a jiných kulturních objektů, odložím na listopad. A dobře tomu tak. Listopad v Oslu - na pořádné venkovní akce je už moc chladno, na pořádné lyžování zas ještě moc teplo (což letos není pravda), zkouškové je v plném proudu Prostě ideální čas na muzejní kratochvíle.
Tři muzea a jedna galerie, to jest skóre za poslední dva týdny. Munch muzeum (galerie obrazů světoznámého norského existencialisty Edvarda Mucha), Kon-Tiki muzeum (o plavbách vorů Thora Heyerdala), Zoologicko-historické muzeum (vycpaný zviřátka) a Galerie moderního umění. Pěkné, pěkné, pěkné ...
| lehce netradiční Munchova madonna |
| I na eskalátoru v metru může být veselo. |
| Neony Karl Johans gate |
| Heyerdalův vor Kon-Tiki, s nímž přeplavil z Jižní Ameriky na Tahiti |
| Poznávačka - kdo dá aspoň pět druhů jako já? |
Co se stane, když se vám vymkne chov domácích mazlíčků?
| Ze začátku vypadají mírumilovně, jako tahle z našeho bytu |
| Ale co když se to časem zvrhne? |
| Tak nasadíme jiné domácí mazlíčky. Ale co když? |
8. listopadu 2010
Česko - Norsko 1:0
Větší kontrast si lze jen stěží představit.
Zcela náhodná fotka, která ani nepotřebuje komentář.
Pro někoho tato fotografie budiž jediným ukazatelem kvality života v obou zemích.
| Norské "social security beer" Grans Bare za 9,50 NOK, cca 30CZK - nejlěvnější široko daleko (nalevo) a česká Plznička za cca odhadem 15CZK u nás (tady za 25NOK = 80CZK) |
PS: Nevěřili byste, jak rychle umí norský policajt vylít rum do kanálu. :D
7. listopadu 2010
Noční můra erasmáka - byt, kde chcípnul pes
Než člověk vyrazí na Erasmus, tak trochu předem doufá, že ho dají na slušný byt s aspoň trochu použitelnými lidmi. To se v mém případě bohužel nestalo.
Studentský byt H201-210 na adrese Rolf E. Stenersens 28, Sogn, Oslo je bytem, kde chcípnul pes. A hnije tam dodnes, protože ho nikdo neuklidil.
| chodba, jak vypadá 23h denně |
| kuchyň, jak vypadá 23h denně |
| jídelní stůl, jak vypadá 23h denně |
| krápníkový strop lednice |
| služba na úklid, ehm, úklid |
| můj útulek ve stavu obležení sušícím se prádlem |
To že jsem jediný erasmák na bytě by ani tak nevadilo. Horší je sbírka, kterou jsem nafasoval. Začněme pěkně popořádku. Pokud je pětice Norů, která se mnou bydlí, reprezentativním vzorkem norské populace, tak jde Norsko do háje. Naštěstí pro Norsko vím, že není. Když takovému Norovi zastoupíte cestu chodbou se slovy „Hi“, tak jeho jedinou starostí je, aby se vám co nejsnadněji vyhnul. Můj norský soused přes zeď (nesoucí pracovní označení „Berndt“) je vrcholem. Kýchá, hýká , směje se a to vše vysokých tónech zní naprosto stejně. Když přihodím zpívání a sledování Simpsonových do čtyř do rána (celý seriál obrátí tak za tři dny), tak mě přepadají násilné myšlenky. Pak ho na chodbě pozdravíte a on se zastaví, půl minuty na vás civí a pak vyrazí dál. Přihoďme 45letého pracujícího Pákistánce, který tu bydlí načerno, plachou Lotyšku, která mám po pokoji natahané spotřebiče a vaří výhradně tam a je hotovo. Jednou mi „Berndt“ povídal, že to tu loni bylo ještě horší. To už si radši ani nepředstavuji, jak to tu vypadalo.
Naštěstí jsou tu aspoň dva použitelní, sympatičtí lidé – Nor Axel a Ind Suneel, kteří dělají život na bytě snesitelnějším. :)
| největší společenská akce ever - tři lidi, nalevo Ind Suneel, uprostřed Berndt, nalevo pakistánec Munil |
| Axel a norské pivo "PPrdel" (naštěstí má o jedno "A" navíc) |
| Suneel a první životní zkušenost s luxem |
Špatné osvětlení společných prostor už jen dokresluje atmosféru „mrtvého“ bytu. Největší společenskou událostí na našem bytě je, když se sejdou tři lidi v kuchyni a nedej bože spolu ještě mluví.
Přeju všem erasmákům v této věci více štěstí než potkalo mě.
Fotky najdete ZDE.
Vzpomínky na Erasmus
Na předposlední říjnový víkend dorazila do Osla Martina. Loni tu byl prý nádherný podzim a touto dobou teploty kolem + 10°C. Mrazivá realita říjnových ale přinesla trvalé teploty pod nulou. Jakožto ostřílená erasmačka z loškého pobytu v Oslu mi Martina ukazála kupu míst, o jejichž existenic jsem neměl ani tušení. No holt se mám o Oslo ještě co učit
| Obrysy Vigeland parku |
| Vigeland park |
| omrzlé děcko jako prostor pro umělecké vyjádření |
| Martina na ostrově Gressholmen v Oslofjordu |
| není nad pocit mít vlastní káru |
6. listopadu 2010
Sunny Bergen 24/7
Krutá jest realita života erasmáka – toť studijní vytížení. Konečně po třech týdnech od říjnové výpravy je čas na sepsání pár řádků o vynikajícím výletu do v Bergenu.
Vydali jsme se do nejdeštivějšího města Evropy, kde údajně prší 365 dní v roce, abychom si to ověřili na vlastní kůži. Rovnou prozradím, že je to lež. My už teď víme, že v Bergenu prší maximálně 362 dní v roce. Kdo by tomu náhodou někdo nerozuměl, tak nám nepršelo ani trochu. Když přihodím sluneční idylku a pěkných 12°C, tak se druhý říjnový víkend vážně povedl.
Erasmácký tým vyrazil ve čtvrtek 14. října nočním vlakem do Bergenu ve složení: Marcin, Ewelina, Katarzyna, Natalia, Damian (Polsko), Mike, Britta (Německo), Coline, Ianis (Francie), Katie (US) a moje malá vznešenost (naposledy hlášen k pobytu v Česku). V pátek nad ránem jsme pořádně rozlámání vyskočili z vlaku a vyrazili na hodinový pochod do Montany (ne do USA, ale do bergenského hostelu). Odměnou byl východ Slunce nad Bergenem.
Rovnou jsme vyrazili na Ulriken (634 m n. m.), nejvyšší kopec v Bergenu s nádhernými výhledy. Původně plánovaný krátký výšlap se trochu protáhl, když jsme zvolili mírně „adventure sestupovou cestu a pak si ještě pěkných pár kilometrů přidali kolem jezera.
| Bergen Dream Team (brand own by Katie), photo by Marcin |
| Bergen ve spojení s přírodou aneb to pravé co ho dělá krásným |
| jumping event |
| Bergen Dream Team (brand owned by Katie), photo by Marcin |
| jezero Svartediket |
Řádně utahaní jsme proběhli „hlavní turistické atrakce města“, včetně Bryggenu (ty barevné dřevené domky s vysokými štíty na břehu moře z pohlednic), který je na seznamu památek UNESCO. Centrum ujde, ale co jako – rybí trh bez ryb, Bryggen bez života. Centrum Trondheimu je třikrát hezčí a příjemnější. Síla Bergenu je v jeho sevření s horami. Tam mu lze těžko konkurovat, i když i to je možné. Zpráskaní jak psi jsme dorazili na hostel, ukuchtili hot dogy k večeři a i přes moje hlasité námitky se šlo na kutě.
| Je libo botky? Vybírejte. |
| slovutný Bryggen |
| Na tučňáky se nemusí do mořské akvárua, stačí vedět, kde hledat. |
| Kdo ještě mohl chodit, tak musel pomoct ostatním |
V sobotu jsme vyrazili na ostrovy západně od Bergenu. Pěšiny žádné, vrchol je támhle nahoře, tak hurá na něj. Prodírání hustou kosodřevinou bylo na denním pořádku. Nádherně zvlněná krajina ostrova Landrooyane byla v kontrastu s označením Bergenu jako „brány fjordů“. A jakou má člověk radost, když se po dvou a půl hodinách vyškrábe na vrchol o 341 metrech.
| zmrzlá zahrada |
| krajina ostrova Landrooyane |
| prodírání kosodřevinou v praxi |
krajina na ostrově a nebyl by to Mike, aby nebyl na každé fotce
|
| sváča |
Pozdě odpoledne opět procházka po Bergenu, ale tentokrát mimo centrum a v podstatně hezčích uličkách a místech.
| Ostatní šli dál, já se musel zastavit a fotit starý bergenský vozový park (škodovácký autobus). |
| uličky kousek za centrem Bergenu |
| uličky kousek zua centrem Bergenu |
| Kampaň proti rakovině prsu v praxi |
| západ Slunce nad Bergenem, photo by Britta |
V neděli ráno jsem udělal pápá všem členům naší výpravy, kteří odjeli ranním vlakem zpět do Osla, aby si užili panoramatickou jízdu vlakem. Sám jsem se rozhodl zůstat v Bergenu ještě jeden den, který jsem využil na další výlet do kopců a návštěvu univerzitního muzea historie. Odpoledne mě přepadla pořádná únava, tak jsem si hodil tříhodinového šlofíka v univerzitní knihovně, pak si zahrál karban v nádraží hale a vyrazil nočním vlakem zpět do Osla. Nutno dodat, že na peróně jsem schytal dvě kapky deště, takže v Bergenu přece jen asi někdy prší.
| dráha na Floyen z centra Bergenu |
| moje vznešenost a Bergen |
| sympatický šaškové v centru Bergenu |
Skvělá parta lidí, Bergen (který je nádherný, ale ne kvůli rybímu trhu bez ryb nebo Bryggenu) a slunečné počasí bez deště = :))). Nutno dodat, že čtyři dny na to přišla do Bergenu sněhová kalamita (asi 20 - 30cm sněhu), jakou nepamatují snad 40 let (tedy v říjnu samozřejmě). V Oslu napadl ten den 1cm.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)




