WOC začal, Švýcaři ovládli Trondheim

Malinko hezčí vláčky jak u nás

Cesta do Trondheimu začala na letišti Praha-Ruzyně náhodným setkáním v dlouhé řadě na pasovou  kontrolu. Potkal jsem orienťáka, Ondřeje Šviráka, který měl v plánu úplně stejnou cestu jako já, takže cesta utekla docela rychle. Na letišti Oslo-Sandefjord čekala hromada naštvaných Poláků na svůj zpožděný let, takže hala naštěstí zůstala výjimečně otevřená i přes noc.

Sprintová aréna ve výstavbě

Hned v neděli byly na programu dva závody – kvalifikace a finále sprintu, takže dobrovolníky čekala celodenní 13h šichta, nicméně plná příjemné a zajímavé práce. Já jsem byl přidělen do týmu časoměřičů. Mým úkolem je vždycky „čapnout“ radiokontrolu, hromadu antén a dlouhou tyč, donést je na vybranou kontrolu, všecko zapnout a zapojit a pak už jen odškrtávat závodníky na startovce. Po dopolední kvalifikaci v terénu (lesík a komplex lidových staveb) jsme se museli velmi rychle přesunout na centrální „Torget“. Tam byla aréna pro odpolední sprintové finále.

Vítězka sprintu Simone Niglli (SUI)

Vítěz sprintu Mathias Müler (SUI)

 Finále sprintu bylo velmi vyrovnané. Tenkorát se běželo v čistě městském terénu s jedním parkem. A Švýcaři a Švýcarky vypálili všem ostatním favoritům rybník. V ženách si pro svůj „stopadesátý“ titul doběhla Švýcarka Simone Niglli. Nutno říct, že: „Tentokrát jsem to opravdu nečekal“.  V cíli měla nakonec fousový náskok 7 desetinek před Švédkou Helenou Jansson. Při finále jsem hlídkoval na kontrole asi 90 vteřin před cílem, takže jsem měl dobrý přehled o průběhu závodu. Nejlepší muži běželi hodně natěsno a ve finiši nakonec dělilo nejlepších sedm chlapů jen osm vteřin. Švýcarskou nadvládu podepsal první Mathias Müller a druhý Fabian Hertner. Když k tomu přihodíme Daniela Hubmana a Matiase Merze, tak budou Švýcaři jen stěží k poražení.

Diváci v aréně na vyhlášení

Po skončení závodu nás čekalo ještě smotání kabelu, který byl natažen po stromech několik kilometrů snad přes půl města. Poučení prvního dne – Ať potkáš na ulici stoletou babču nebo dvouletého prcka, máš stále 99% šanci, že umí anglicky líp než ty. :D Navečer se udělalo nádherně, tak jsem ještě oběhnul centrum města. Katedrála Nidarosdomen a nábřežní domy podél řeky Nidelvy Na pondělí jsem dostal nečekaně volno, takže jsem vyrazil na malou rozhodně stojí zato.

Katedrála Nidarosdomen

Nábřeží řeky Nidelvy

V pondělí jsem dostal nečekaně volno, takže jsem vyrazil na túrku do trondheimské Bymarky. Hnusné dopolední počasí se odpoledne proměnilo v idylku, takže se výšlap vydařil. Výhledy z Grakallenu, nejvyššího vrchu Bymarky (553 m n. m.) stály zato – Trondheimenfjord a pohoří na jihu. Po 20 kiláčkách jsem nakonec skončil v ski centru Granasen, které bude hostit tři závěrečné finálové závody.

Výhled z Grakallenu