Havli in Oslo 2010 / Utah 2012 / Illinois 2013 / Toronto 2015

Havli in Oslo 2010 / Utah 2012 / Illinois 2013 / Toronto 2015
VÍTEJTE na blogu, který vznikl pro publikování článků z mého erasmáckého pobytu v Oslu, Norsku 2010. Později se stal "prostoduchým" zážitkovým blogem, kde si autor čas od času ukojil své pisatelské choutky. Následně se blog navrátil ke své původní myšlence. Uveřejňovány zde byly články z ročního studijního pobytu v Salt Lake City, Utah, USA 2012/13. A dále pracovní stáže v Champaign, Illinois, USA na přelomu 2013/2014. Po návratu ze zámoří blog dosti skomíral. Nechám se překvapit, jestli návrat za velkou louži / pracovně-studijní život s Luciou v kanadské Torontu 2015/16 vdechne život i mému blogu.

13. srpna 2010

Klasika pro Nory a radiokonroly formou SMS



V úterý pokračoval WOC kvalifikací na klasiku, která skončila bez výrazných překvapení. Za to já byl překvapen, když jsem zjistil, že tahat vybavení pro radiokontrolu do kopce dva kilometry norskou bažinou není jen tak.
Trondheim

Ve středu bylo volno (tentokrát již plánované), takže jsem vyrazil pořádnou prohlídku města – univerzitní areál NTNU, pevnost Kriastiansen, televizní věž Tyholttarnet a další. Ve středu vyšlo nádherně počasí – jasno a 26°C, akorát místní domorodci si stěžovali, že je moc vedro.

Čtvrtek přinesl další finálový závod, tentokrát na klasice, takže nás v lese čekala dlouhá šichta. Vyfasoval jsem kontrolu v závěru mužské trati – takže paráda. Než přiběhli první muži (což byly snad 4 hodiny), tak jsem si na kontrole pokecal s Norkou Karin. Když jsem se jí ptal, jaké má povolání, odpověděla, že je farmářka. Až zpětně jsem se dozvěděl, že mimo farmaření taky dělá starostku ve svém městě a v minulosti seděla v norském parlamentu :-). Jediná věc, kterou nemůžu pochopit, je, proč musíme ještě posílat SMSky ve tvaru (číslo kontroly_startovní číslo závodníka, která právě proběhl), když tam taháme radiokontroly – holt moderní metody.

Ženskou klasiku vyhrála opět celkem s přehledem Švýcarka Simone Niglli před domací Marianne Andersen. V mužích se závod vyvíjel vyrovnaně (z pohledu na mé kontrole), dokud nepřiběhla suverénní dvojice Norů – mladý vítěz Olav Lundanes a druhý Anders Nordberg. Po závodě jsem skočil na večeři, která vyhlížela alá „losí bobky“, ale chutnala o poznání líp. Prý to bylo nějaké tradiční jídlo – koule z mletého masa v hnědé omáčce.

V pátek bylo opět volno, tak jsem skočil na prohlídku severní části Bymarky, odkud byly nádherné výhledy na Trondeim a Trondheimsfjord. Byla to příjemná relaxace před náročným vyvrcholením šampionátu – finále middlu a štafety.

Jediné zajímavé zvířátko, které jsem potkal

Žádné komentáře:

Okomentovat