Havli in Oslo 2010 / Utah 2012 / Illinois 2013 / Toronto 2015

Havli in Oslo 2010 / Utah 2012 / Illinois 2013 / Toronto 2015
VÍTEJTE na blogu, který vznikl pro publikování článků z mého erasmáckého pobytu v Oslu, Norsku 2010. Později se stal "prostoduchým" zážitkovým blogem, kde si autor čas od času ukojil své pisatelské choutky. Následně se blog navrátil ke své původní myšlence. Uveřejňovány zde byly články z ročního studijního pobytu v Salt Lake City, Utah, USA 2012/13. A dále pracovní stáže v Champaign, Illinois, USA na přelomu 2013/2014. Po návratu ze zámoří blog dosti skomíral. Nechám se překvapit, jestli návrat za velkou louži / pracovně-studijní život s Luciou v kanadské Torontu 2015/16 vdechne život i mému blogu.

25. září 2012

It´s so RED! - Arches NP a Canyonlands NP


Před dvěma týdny jsem dostal od Maxe nabídku, zdali se nechci připojit k jejich plánovanému výletu do národních parků Arches a Canyonlands. Po chvíli váhání jsem se rozhoupal a nakonec rozhodně nebylo čeho litovat. Upřímně řečeno není moc o čem psát. Bylo to takové pohodové cestování a chození krásnou krajinou, ale žádné historky se neurodily. Salt Lake City už se pomalu loučí s létem, ale Moab (outdoorové centrum na jihovýchodě Utahu) nám o uplynulém víkendu nabídl "letní" pařáky kolem 30°C. Oba národní parky se nacházejí v těsné blízkosti Moabu, který jsme také zvolili za svou základnu. Nakonec se nás v kempu sešlo 18 (4 auta, převážně německo-asijská grupa), ale po národních parcích jsme cestovali sami nebo v menších skupinách.


Zobrazit místo Arches - Canyonlands Trip na větší mapě

Vyrazili jsme v pátek po obědě ve složení Max, Eva, Klaus, Thomas a já. Tedy jediný Čech v autě plném Němců. Všichni členové posádky se podle mého očekávání ukázali být jako ideální spolucestovatelé (tedy flexibilní) :D. Plánování míst, kam se vydáme zbylo již tradičně na mě. V pátek jsme se ubytovali v levném, zapadlém, ale velmi příjemném kempu na okraji Moabu. Tady žádní medvědi nežijí, takže jsme mohli po večerech v klidu vysedávat kolem ohně.

V sobotu jsme vyrazili do severní části rozlehlého národního parku Canyonlands, která se nazývá Island in the Sky (Ostrov v nebesích), což je celkem výstižné. NP Canyonlands je velmi rozsáhlý, má celkem tři části a zdá se být ideální místem pro dlouhé baťůžkářské přechody "na těžko". Jeho osy tvoří řeky Green River a Colorado River, které se stékají uprostřed parku a k nimž spadají terasové stupně, jenž jsou pro Canyonlands typické.

kráter Upheaval Dome

malé kaktusy a velmi jemný písek

kruhová mraveniště

mikrotvary na zemi
 
v bývalém aztéckém obydlí

kaňon nad indiánskými obydlými Aztec Butte

oblouk Mesa Arch
 
grupen foto u Mesa Arch

na římse nad kaňonem řeky Colorado
 
kolibřík
 

V neděli jsme vyrazili okusit druhý a rozlohou podstatně menší národní park, Arches, který však rozhodně má co nabídnout. Jak již název parku napovídá, najdeme v něm především množství slavných skalních oblouků, včetně známého Delicate Arch. Nutno dodat, že na rozdíl od ultra-turistické atrakce, gejzíru Old Faithful v Yellowstonu, je Delicate Arch plně hoden svého věhlasu.

vrakoviště v Moabu

údajně nejdelší oblouk na světě - Landscape Arch

trek Devils Garden - Arches

Double O Arch - dvojitý oblouk (malý je dole)

originální mohyla
 
místní veverka


Delicate Arch skrze další oblouk

Delicate Arch

u Delicate Arch
 
další dvojitý oblouk
 

A co je tedy pro krajinu obou národních parků typické? Když řeknu, že celý jižní Utah je jedna velká červená skála, tak nebudu daleko od pravdy. Nutno dodat, že ale sakra rozmanitá skála. Velké pařáky. Špatně dostupná voda. Nedotčená a křehká polopouštní vegetace. A hlavně mnohem méně turistů než v Yellowstonu tvoří z tohoto místa krásný kout Utahu. Tak zase po dlouhé době jeden článek v romanticky laděném duchu.

18. září 2012

Cyklosjezd do školy


Kampus je ideální místo na pro pohyb na kole. Hlavně ráno do školy je to lahůdkový sjezd s krásnými výhledy. Celá cesta netrvá ani 5 minut. Pěšky to je pětkrát tolik. Tady si můžete prohlédnout můj první "režisérský" počin. :D A na dlouho asi taky poslední. Video má něco přes pět minut a kvalitu odpovídající použitého kamerovému systému (ten je zobrazen níže).

Sjezd na kole školy

nejmodernější kamerový systém - mobil, camelback a lepící páska

16. září 2012

UFakt 2: Univerzitní kampus


Čtenářská odezva na první článek série UFakt o amerických záchodech byla nečekaně masivní a pozitivní, takže jsem se rozhodl dlouho neotálet a dát do kupy nový článek na trochu serióznější téma - univerzitní kampus, tedy prostředí, v němž trávím velkou část svého času - a to spaním, stravováním a podobnými činnostmi. Textu málo, grafiky hodně, oblíbený to způsob.

Univerzitní kampus University of Utah je velmi rozlehlý. Chození pěšky napříč kampusem, třebas do školy, tak zabere celkem dost času. Studenti mohou mimo jiné využít husté sítě pravidelně pendlujících univerzitních busů. Nejlepší způsob dopravy po kampusu je však rozhodně kolo. To mohu potvrdit. Mnoho převážně amerických studentů pak dojíždí na kampus autem, protože z velké části Salt Lake City je to na kampus třeba 20 km. Horní kampus okupuje studentská vesnice, kde bydlím také já, a to v budově Sage Point 814. Studentská vesnice před 10 lety sloužila jako vesnice olympijská. Nachází se přímo pod horami ve velmi pěkné a klidné lokalitě. Jejím centrem je Peterson Heritage  Center - menza, kultura, pošta, recepce a vůbec všechno v jednom. Dolní kampus je naopak centrem vzdělávání. Nachází se zde většina kateder a fakult, včetně mé katedry geografie v budově Orson Spencer Hall a také srdce kampusu, budovy Union. Oblast mezi horním a dolním kampusem je převážně zaplněna různými sportovními areály. Samostatnou a mírně odloučenou částí kampusu je pak na severu pod horami univerzitní nemocnice. Toť vše. Zbytek skrze fotky, mapy a videa.

Fotky najdete ZDE.


Zobrazit místo Univerzitní kampus na větší mapě


Zobrazit místo Univerzitní kampus na větší mapě


Já a the U

fotbalový chrám a olympijský stadion Rice-Ecless Stadium

staveniště na kampusu a centrum SLC na obzoru

frisbee - golfové hřiště (pro létající talíř)

softbalové hřiště ve sportovní areálu HPER

horní kampus a univerzitní nemocnice

plavecký bazén

sportovní basketbalová aréna Huntsman Center

klikatá cyklostezka kampusem - každodenní ranní sjezd

moje katedra geografie sídlí v Orson Spencer Hall

odlitky knih jsou všude kolem knihovny

knihovna Mariott Libraly

park Presidents Circle

srdce kampusu budova Union
interiéru budovy Union vévodí česká vlajka

pěší olympijská lávka Legacy Bridge

památník ZOH 2002

výzdoba na nadcházející Homecoming (fotbalový souboj s místními rivaly z BYU)

centrum studetské vesnice - Peterson Heritage Center

outdoorové centrum pod horami

budova Sage Point 814 - moje sídlo


8. září 2012

Gobblers Knob - první pořádný výšlap a hned Nej


Při semináři na univerzitě jsem se potkal s jedním Američanem. Mike. Slovo dalo slovo. A dnes jsme vyrazili na první větší výšlap na jeden z hřebenů pohoří Wasatch, které se v severojižním směru táhne napříč Utahem a tvoří bariéru na západě oblasti  Salt Lake City. Vrcholy tohoto dominantního horského pásma, které na severu města nad univerzitou dosahují výšky kolem 2 000 m n. m. se s postupem na jih zvyšují. Nejvyšší vrcholky přesahují 11 tisíc stop (před 3700 m) n. m. Pohybovat se v létě po horách autobusem je složité, vzhledem k tomu, že v tam žádné nejezdí. Mike nám nabídl několik míst v jeho autě, takže se ještě na poslední chvíli přidali Filipe a Maxim. Ostatní byli na nějaké obrovské "růžové" kalbě v centru města.

Fotky najdete ZDE.

Cesta nahoru na Gobblers Knob

Pohled zpátky do údolí

místní flora


Naším dnešní cílem byl vrchol Gobblers Knob, nejvyšší bod oblasti hřebene Mt. Olympus. Pro výšlap jsme zvolili severní variantu z údolí Milcreek Canyon. Co psát o samotném výšlapu? Byla to nádhera. V údolích a na svazích pohoří Wasatch pomalu začíná nádherně barevný podzim, ale počasí bylo přesto veskrze letní -  25°C, úplně nahoře možná 20°C a nebe bez jediného obláčku, což tedy nutno dodat, je tady v Utahu celkem běžná záležitost. Výšlap byl na nějakých 5 hodin, něco přes 1000 m převýšení, takže se člověk navrátil celkem čerstvý. Cesta nahoru vede smíšeným a později jehličnatým lesem s množstvím topopů a trpasličích javorů a později pak douglasek.

vrcholky Twin Peaks (skoro 3,5K) na pozadí


Vrchol Gobblers Knob leží ve výšce 3123 m n. m., což pro mě znamenalo výstup na nový nejvyšší vrchol ever. O celý jeden metr jsem tam překonal dosavadní rakouský Schareck (3122 m n. m.). :D Toť výpis z mých osobních statistik. Btw., doufám, že se to zase brzy změní. Hory jižně od dnešního cíle vypadají velmi lákavě. Jen nás zas někdo musí vzít na palubu. :D :/

nový NEJ vrchol Gobblers Knob (3 123 m n. m.)

7. září 2012

Pozor, přechází medvěd! Na skok v Yellowstonu


Směr prvního výletu byl  již dlouho dopředu jasný - sever, tedy Yellowstone National Park, jelikož na rozdíl od dalších lokalit zima v Yellowstonu nepočká. V pondělí navíc celé USA slavilo Labor Day (Svátek práce), takže jsme měli k dispozici prodloužený víkend. Byl to první výlet. Navíc jela velká banda lidí a kvůli množství práce do školy nikdo neměl moc času plánovat dopředu. Nakonec jsem jakžtakž narychlo zabookovali kempy, půjčili auta a sehnali potřebné vybavení. Celkově panoval slušný chaos, což se ale vzhledem k okolnostem dalo čekat. A výsledek? 20 lidí. 4 auta, 4 dny, 3 státy, 3 noci, 2 kempy, 86 gejzírů, 216 fumarolů, 21 bahenních sopek, 105 termálních pramenů a bazénu a hlavně skoro 1000 najetých mil (1 míle = 1,6 km). Projeli jsme státy Utah, Idaho a Wyoming. Samotný Yellowstone se pak nachází na hranicích Wyomingu, Idaha a Montany. Jeho hlavní část však leží ve Wyomingu.

Fotky najdete ZDE.

y 
Zobrazit místo Yellowstone Trip na větší mapě


posádka na cestě - Riku, já, Davinia, Yosuke a Angel

noční cesta do Yellowstonu - já, Davinia, Yosuke, Angel, a Riku

Pozor, aby vás nenabral na rohy bizon.


Náš vůz nakonec měl španělsko - (řidič Angel, Davinia) - japonské (Riku, Yosuke) obsazení. Čeština jako komunikační jazyk se neujala, a tak mi jedním uchem plynula do hlavy španělština a druhým japonština. Cesta tam byla stručně řečeno celkem divoká. Na úvod jsme jako jediní zvolili (naše GPS zvolila) panoramatickou jižní variantu. Úzká silnice v údolí naštosovaném karavany a náš temperamentní řidič Angel vyústili po nějaké době v příjemný rozhovor s místním policistou a méně příjemný "bloček" za překročení rychlosti o nějakých pár desítek kilometrů. Vyráželi jsme celkem pozdě, takže poslední tři hodiny jízdy byly jen za svitu luny a našich slabých světel. Btw., američtí řidiči asi nikdy neslyšeli o ztlumení dálkových světel při míjení protijedoucího vozidla, což nás nemile překvapilo. Co nás překvapilo ještě více, byl méďa křižující silnici v parku za svitu luny. Hbitá "myška" do protisměru však méďu odradila od návštěvy vnitřních prostor našeho zapůjčeného Chevroletu, za což jsme byli velmi rádi. Nakonec můžeme říkat, že jsme jako jediní viděli v Yellowstonu medvěda. Po pozdním příjezdu do kempu zbylo už jen postavit za lijáku náš stan "první kategorie" zakoupený ve Walmartu. Nutno přiznat, že nebyl úplně vodotěsný, ale ještě to šlo.

vulkanické terasy - Mammoth Hot Spring Terraces

Grand Canyon Yellowstonu - South Rim s vodopoádem

grupen foto výpravy

detaily v řece


Samotné putování autem a občas trochu pěšky po Yellowstonu nebudu nijak sáhodlouze popisovat. Nechť promluví fotky. Druhý den ráno jsem zašel na snídani a pokec za Katkou (spolužačka z MU) a Honzou, kteří makali v rybí továrně na Aljašce a teď zrovna projížděli kolem při své měsíční cestě po Státech. Počasí bylo nakonec rozumné, v noci sice lilo jako z konve, ale přes den jsme si užili celkem dost slunečních paprsků. Do spacáku se musel člověk pořádně zabalit, protože teploty padaly v noci k nule. Po večerech jsem si občas připadal trochu jako prudič. Chování naší skupiny nepatřilo mezi předpisové. A že předpisů je v parku fůra - jak uchovávat jídlo před medvědy, jak zakládat oheň, jak být potichu, atd. Většinou jsme porušovali půlku pravidel za ráz. Nutno přiznat, že záverečnou taneční party na pláži Yellostonského jezera jsem opravdu nečekal. :D

typické gejzírové pole

profilovka

Midway Geyser Basin - horký bazén

mnohobarevné oko Grand Prysmatic Pool

Midway Geyser Basin

Mammoth Hot Spring Terraces


Nejznámější a nejnavštěvovanější atrakcí parku je gejzír Old Faithful (Starý věrný). Věrný opravdu je - horká voda vytryskuje ze země každých cca 90 minut do výšky skoro 30 metrů. Okolo gejzíru je obrovský amfiteátr, kde se tlačí davy lidí. A zde to zajímavé končí. Voda "blafne" ze země a šmitec. Hned za rohem ale čeká spousta čarokrásných míst, které je jen potřeba objevit - jako třeba Midway Geyser Basin. Dva a půl je málo. Yellowstone je lokalita aspoň na týden. A proč je Old Faithul "ten gejzír"? Třeba takový nejvyšší Steamboat gejzír tryská vodu do výšky 120 metrů jen jednou za čas. Naposledy v roce 2005. To chce trpělivost

erupce Old Faithful

Lake Yellostone a bahenní bazény

seekayaky u gejzíru

síra, slunce s horká voda

termální bazény bývají velmi hluboké - West Thumb Gezser Basin

večerní barbecue v kempu


Suma sumárum. Výlet povedený. Lidé v autě víc než příjemní. Organizace byla chaos, ale to se vyladí. Cestou zpátky jsme ještě zastavili v dalším národním parku (úplně jiného ražení) Grand Teton, jehož skalní štíty lákají k další pořádně dlouhé návštěvě. Čeho jsme si všimli je, že lidi tu jezdí na dovolenou s neuvěřitelnými sestavami vozidel. Patnáctimetrový camper, který má na střeše jachtu a za sebou táhně 4*4 vám pak už připadá jako běžný účastník silničního provozu.

na cestě skrz NP Grand Teton, campery byly všude
a
posádka našeho vozu - Angel, Yosuke, Davi a Riku

tady chci zůstat - Grand Teton NP

PS: ( Katie, let´s see if you gonna find this. I passed through Grand Teton NP and your hometown, Jackson. It is а stunning place. Looks like a hiking heaven. And Jackson is bar next to bar - nothing like SLC. ;o))