Návštěva na rodné hroudě trvala pouze 3 a půl týdne, ale i tak se poměrně nečekaně podařilo narvat do tohoto času nečekané setkání v Brně - s Danielem, Christiane a Martinem. Jejich týdenní cesta do Brna vedla z víkendu ve Vídni a poté zase pokračovala do Prahy. V Brně jsme strávili 3 velmi příjemné dny, kterým nepřálo jediné - počasí.
Po rodinném víkendu na řece Sázavě jsem v neděli navečer nabral směr Brno. První dojem o Brně si mí němečtí přátelé vytvořili při hodinovém vyřizování ubytování na kolejích Vinařská, které vedla legendární postavička "Mistr Dobrý Den". Nikoho tak pomalého jsem ještě v životě snad nezažil. Nám přidělené pokoje byly zařízeny v retro stylu 80. let českého sídliště - nábytek, umakartové jádro, atd.
 |
Sázava |
 |
umyvadlo ve vaně o obojí v jednom a to celé v umakartu |
V pondělí následoval zkrácený přechod Pálavy a ochutnávka burčáku, který teprve začínal. Počátní výhledy do okolí nám po výstupu na Děvičky zmizely v mlze a začalo pršet, ale i tak to byl pěkný výlet. Večer pak rychle vláčková hospoda a nasycení a napojení v centru.
 |
odpočiněk na Děvičkách |
 |
nad zamlženou Pálavou |
 |
vlak přiváží Kofoly |
V úterý dopoledne jsme prošli "nově" otevřené brněnské podzemí - Labyrint pod Zelným trhem. Následovala kratší prohlídka Brna - hrad a pevnost Špilberk, katedrála Petrov a přilehlé uličky brněnského centra. Deštivé počasí mé přátele rychle utahalo, a tak jsme proseděli zbytek odpoledne v kavárně a pak jsme se přes večeři v typické české restauraci přesunuli do sympatické čajovny Probuzená Slon, kde jsme se setkali s Martinem a Míšou.
 |
Labyrint pod Zelným trhem |
 |
Daniel v ostudné prasečí masce |
 |
koza žebrá v buferu na Špilberku |
 |
výhled na Brno ze Špilasu |
 |
Daniel a brněnský drak |
 |
společné foto u brněnské dominanty :D - já, Daniel, Martin a Christiane |
 |
u historického plánu města |
 |
v čajce s Martinem a Míšou |
Ve středu už bylo na čase se vypakovat z naší historické ubytovny na Vinařkách a vydat se na naši poslední štaci do Moravské krasu. Tam jsme navštívili Punkevní jeskyně a propast Macocha. Tentokrát při naší návštěvě do propasti žádný sebevrah neskočil. I tak jeskyně mě příjemně překvapily.
 |
plavba Punkevními jeskyněmi |
 |
venku po plavbě |
 |
propast Machocha |
A pak bylo na čase se naložit do Martinova vozu a vydat se na cestu do Hradce. Následovalo další rozloučení a mí přátele se vydali do Prahy. Tenhle článek je tak nudný až mi trhá uši, tak snad příště bude lépe.
Žádné komentáře:
Okomentovat