Tak jsem dnes zrecykloval tento jednoduchý obrázek, který již na blogu visel v prosinci 2010. Tehdy jsem opouštěl norské Oslo. Místo, jenž mi přirostlo k srdci (takovéhle nostalgické bláboly tu zas dlouho neuvidíte :D, tak si je užijte) a to nejen díky spoustě nových přátel. Salt Lake City zatїm ještě neopouštím (zůstávám do srpna na pracovní stáž - o té možná jindy), ale naprostá většina mých přátel z roku stráveného tady ho již opustila. Potkal jsem lidičky malé, velké, tlusté, hubené, staré, mladé, bílé, žluté, červené, černé, zelení (se zatím nekonali) chytré, hloupé, sympatické i nesympatické. Něktěří se stali mými přáteli, jiní známými na pozdravení. Květen byl každopádně měsícem loučení. Teklo hodně slz. Já raději vtipkoval a tom dobrém - co zůstává v paměti a nesčetných zkušenostech. Někteří znovu utrousili pár poznámek o mé bez emoční obličejové mimice. Což. Tedy GOODBYE, MY FRIENDS!
 |
| jedna společná z posledního dne, kde jsem chyběl a mnoho dalších též |
PS: Články z květnové cestování již brzy. Tedy až za mě někdo projde těch pár tisíc fotek. :D
Žádné komentáře:
Okomentovat