Půlnoční jízda Nordmarkou

Nádhera, nádhera, nádhera, co více říci k nočnímu běžkování v Nordmarce. V 21h večer skočíte na T-bane (místní metro) a skoro od moře vyjedete za půl hodinky až do 470 m. n. m, poslední stanice linky 1, Frogneseterenu. Odsud si stačí už jen vybrat po které osvětlené "highwayi" se vydáte. Liduprádzná linka č. 1 se vláčí rozvážně do kopce zasněženou krajina, aby vás pak vyhodila na konečné uprostřed lesa.

Linka č. 1 překoná více než 450 výškových metrů než zastaví na Frogneseterenu

V kolem desáté hodiny stále potkáváte tuny lyžařů, a to i přesto, že je teprve začátek sezóny a mnozí ještě "nevyjeli". Vystoupal jsem si na Tryvann, kde stojí velmi pěkný lyžařský areál (taky dostupný metrem) a vzápětí se otočil směrem na Ullevalseter a Sognsvann. Jízda pod nočními světly je úžasná (18 kiláčků na rozkoukání po návratu ze Španělska akorát), ale co teprve jízda pouze za svitu luny. Asi čtyři kilometry před Sognsvannem jsem zjistil, že i Norové šetří elektrickou energií (jak poznamenal Mára). Přeloženo do češtiny to známená, že ve 23.00 se zhasínají osvětlené bežkařské trasy. A tak se z posledních kilometrů stal takový malý romantický adventure. Vau, kvůli takovým zážitkům se sem vyplatí přijet.

ilustrační foto, co na vás čeká v nočních lesích Nordmarky

Jen Škoda že už jedu za týden domů. Snad aspoň ta "Holmenkollenská padesátka" ještě vyjde.