Havli in Oslo 2010 / Utah 2012 / Illinois 2013 / Toronto 2015
VÍTEJTE na blogu, který vznikl pro publikování článků z mého erasmáckého pobytu v Oslu, Norsku 2010. Později se stal "prostoduchým" zážitkovým blogem, kde si autor čas od času ukojil své pisatelské choutky. Následně se blog navrátil ke své původní myšlence. Uveřejňovány zde byly články z ročního studijního pobytu v Salt Lake City, Utah, USA 2012/13. A dále pracovní stáže v Champaign, Illinois, USA na přelomu 2013/2014. Po návratu ze zámoří blog dosti skomíral. Nechám se překvapit, jestli návrat za velkou louži / pracovně-studijní život s Luciou v kanadské Torontu 2015/16 vdechne život i mému blogu.
Právě uplynulý víkend nám nabídl den volna navíc, protože v pondělí byl státní svátek, Presidentský den. Cíl byl předem celkem jasný. Zamířili jsme do Capitol Reef, nejbližšího a také posledního nenavštíveného národní parku v Utahu. Jednoduchý a ozkoušený víkendový formát, žádné velké plánování a levný hotel (stále však se snídaní, bazénem a vířivkou). Tentokrát jsme zabalili pouze pohorky. K ozkoušené sestavě Daniel a Christiane se přidal Rudi. Aby všichni stále neříkali, že cestuji jenom s Němci, tak jsme sebou vzali jednoho Rakušáka. :D A taky se osvědčil.
Není až tak moc co psát a taky na to není čas, ta to vezmu stručně. Udělali jsme tři tůry - první den Cohab Canyon, druhý den dlouhý výšlap na vyhlídkový bod Navajo Knobs a třetí den výšlap pod homoli Golden Throne. A jednom bych se ale chtěl zmínit v alespoň několika větách - o počasí. Dobré počasí jsme podle předpovědi očekávali (především jasnou oblohu), ale co nás přivítalo na místě, těžce předčilo naše nejrůžovější představy. Teplota vzduchu nebyla nijak závratná (možná 6, 8 až 10°C), ale naprosto jasná obloha a velmi ostrý sluneční paprsky vyhnaly pocitovou teplotu o deset stupňů výše. Krátký rukáv a občas i kraťasy tak byly celkem normální jevem. Připadali jsme si jako na začátku května s jarem v plném proudu, jen všude kolem byly zbytky sněhu. Únor v červené poušti jak má být.
Americký fotbal na stadionu je velká nuda. Finále NFL (Národní fotbalové ligy), známé jako SuperBowl, se konalo minulou neděli. Když nic jiného, tak jsme to brali jako součást kulturního obohacení. Nakonec to ale bylo podstatně lepší. Nedělní odpoledne strávené sledováním televize. Jde o americký kult. Přenos sledují v podstatě všichni. A proč? Jedna půlka má ráda americký fotbal. A ta druhá zas originální a vtipné reklamy o přestávkách. A že jich je hodně. Je to samozřejmě velký byznys. Ale upřímně jednou za rok se vyplatí strávit neděli u televize.
Baltime Ravens vs. San Francisco Fortyniners
Letos se do finále dostaly týmy San Francisco Fortyniners a Baltimore Ravens. Já si přes zápasem aspoň vygooglil, jak se ty týmy jmenují, abych nebyl za ignoranta, jelikož americký fotbal vůbec nesleduji Souboj týmů z východního a západního pobřeží přinesl velké drama. Ravens v úvodu rychle odskočili a zdálo se být rozhodnuto. Krátce po poločasové přestávce, ale přišel delší výpadek proudu a po opětovném zahájení hry i změna nálad. Fortyniners byli jako vyměnění a mohutně dotahovali, aby nakonec v napínavém závěru přece jen padli. Baltimore Ravens porazili San Francisco Fortyniners 34 - 31. Americký fotbal v televizi není až zas taková nude. Vlastně to bylo dost dobré pokoukání. :D
... aneb když vás terorizuje koza závislá na chipsech
...aneb inovativní přesvědčovací metody vašeho dealera