Orienťák na kampusu a stavba tratí

Po několika letech se mojí hlavní volnočasovou aktivitou v podzimní sezóně stal opět orienťák a může za to hlavně místní malý univerzitní klub Orienteering Illini, lidi v něm a orienťák z trochu jiné strany. Klub byl založen v létě 2012 jejím současný prezidentem, Honkogčanem Wangkim. Je to pro mě dosti nová zkušenost, a tak se snažím pomoci, jak to jde. Předminulou nеděli, 20. října, pořádal klub svůj teprve druhý "závod" vůbec (první se konal tři dny po mém příjezdu do města). O klubu samotném napíšu více snad někdy jindy. Tento článek se bude věnovat námi organizovanému "závodu" na kampusu.

pořádáme orienťák na kampusu

Jakožto "orienťák-stařešina", jak je tu na mě občas nahlíženo, jsem se ujal stavby tratí. Doma by se tomu každý zasmál (včetně mě), ale tady je "zkušeným" orienťákem a veteránem každý, kdo držel v ruce aspoň třikrát v životě mapu. Já jsem nakonec stavěl delší trať (prodloužený sprint) a kratší tratě si vzala na starost američanka Katie. Na stavbu tratě jsem se těšil, jelikož jsem měl k dispozici docela luxusní sprintový terén, který zahrnoval hlavní část kampusu University of Illinois at Urbana-Champaign. Terén zmapoval letos v srpnu Wangki a jedná se o první klubovou mapu. Na to, že to byla jeho první orienťácká mapa vůbec, se jedná o velmi kvalitní mapu, což třeba v Utahu nebylo vůbec pravidlem. Zájemci z řad orienťáků se mohou mrknout na mapu s mou tratí níže. Pro případné komentáře upozorňuji, že tady na pravidla stavby trati dlabe pes, takže nebylo třeba hledět na "tupé úhly", apod.

moje stavba tratě o délce 3,5 km

nekompletní pořadatelský tým

A nyní stručně k samotnému pořádání. K hlavní organizační čtveřici, Marco, já, Wangki a Katie, se v neděli připojilo několik dalších dobrovolníků z řad klubu. Na mě padla hlavně organizace roznosu a sběru kontrol a  potom vysvětlování jak na orienťák pro nově příchozí. Závod se vyvedl. Slunečné nedělní odpoledne po delší době zvedlo teplotu k 17°C a i účast byla na "americké poměry" velmi solidní (celkem 26 jednotlivců či skupin v obou kategoriích). Obě tratě nakonec opanoval Švéd Matthias Eriksson, jeden z těch nejrychlejších v místní oblasti, těsně před prezidentem klubu Wangkim. Můj delší sprint o délce 3,5 km zvládl v čase 24:35 a kratší sprint o délce 2,6 km pak v čase 15:00. Valná většina prvo-orienťáků však mířila na delší trati na časy kolem 40 až 60 minut. Ve výsledku parádní odpoledne. Více již najdete ve fotografiích níže.

Fotky z pořádání najdete na stránce klubu ZDE.

Wangki připravuje lampiony

já a Jakob - instruktáž orienťáckých nováčků

Ming na prezentaci

Orienteering Illini

vítr nám odfoukl přístřešek

prezentace

těsně před startem

lampión v centru

cílová kontrola

vítez Matthias Eriksson na doběhu

závodník se psy

poprvé a správně oraženo

můj doběh

Xinyu vyvěšuje výsledky

Wangki po doběhu