Gejzír inspirace v San Diegu aneb Esri User Conference 2013

Dlouho očekávaný "výlet" na konferenci, na kterou jsem se těšil jako malý kluk, se stal skutečností. Celá idea začala jednoho březnového dne při rozhovoru s mým šéfem (na stáži na radnici v Sandy), který se zmínil, že mají volné registrace a letos nikdo z nich nejede. Hned jsme věděl, že to je unikátní příležitost, kterou je třeba vzít za pačesy. A tento týden se to jen potvrdilo – navíc v kombinaci s příjemným městem, jímž San Diego bezpochyby je.

Poprvé jsem ve Státech vyrážel na delší cestu sám, takže šlo o ideální příležitost konečně pořádně vyzkoušet Couchsurfing. Na cestu jsem vyrazil na Den Nezávislosti (čtvrtek. 4. 7.) a vrátil se včera (to jest v sobotu 13.7). V San Diegu jsem dosednul ve 20 hodin na nejrušnější jedno-ranvejové letiště ve Státech a rovnou vyrazil do zálivu na ohňostroje, které začaly v 21h. Odpalovací místa byla podél celého zálivu, světla se odrážela od hladiny a tisíce lidí příhlížely ze břehu. Rozhodně šlo o nejspektakulárnější ohňostroj, co jsem kdy viděl. Skvělá uvítaná do zajímavého města. O San Diegu se říká, že má nejpříznivější klima z celých Států a něco pravdy na tom bude. Ve dne stabilně 25°C a v noci 18 - 20°C (a to se moc nemění).

Noc na San Diegským zálivem a klid před ohňostrojem

Ohňostroj ke Dnu Nezávislosti nad zálivem

letadlová loď USS Midway kotví jako muzem v přístavu

Můj první hostitel Chuck (původem Malajec) končil ten den v práci až ve 2 hodiny ráno, takže jsem se dobu jen tak flákal po městě. Couchsurfing se ukázal býti pozitivní zkušeností, jelikož člověk dostane větší vhled do života místních, a rozhodně to zas zopakuji až bude možnost. Do konference zbývaly 3 dny, které jsem úspěšně proflákal po městě a hlavně jeho plážích. V pátek Coronado Beach na stejnojmenném ostrově a v sobotu plážová komunita La Jolla se zajímavými útesy, lachtany, pelikány a také spoustou lidí. Chuck mi ukázal několik místních občerstvoven – zahrnujících dobrou mexickou a vietnamskou kuchyni. V pondělí jsem se pak na jednu noc přesunul do hostelu a konference se rozběhla na plno po dobu příštích 5 dnů.

tenhle pán si rád hraje na pláží Coronado

pláž Coronado beach

downtown San Diego z ostrova Coronado

plážová komunita La Jolla

racek s mláďaty

Největší GISácká konference na světě přilákala do San Diego Konferenčního Centra přes 15 tisíc lidí všech možných oborů. Její pořadatel Esri je v dobrém i zlém něco jako Microsoft ve světě GISů. Čekalo mě 5 dní plných workshopů, prezentací, procházení expozicí, mapové galerie a získávání kontaktů od rána do večera. Hlavně ale získávání INSPIRACE. Tohle místo jí přímo „stříkalo“. Dvanáct hodin denně tak nečekaně osvěžilo mou hlavu, aby přeprala utahané tělo. Osvěžující poznání a nečená setkání a nejnovější trendy v oboru po jednou střechou. Jo, jen kdybych se sem mohl dostat každý rok. Tohle člověka neuvěřitelně nakopne do další práce.

úvodní proslov Jacka Dangermonda zahajil konferenci

San Diego Convention Center bylo narvané 15 tisící lidmi

dostal jsem pěknou visačku, abych mohl chodit kolem

exhibiční hala byla velká, od NASA k National Geograpic

Raut u bazénu v hotelu Hilton

Náhled na Evropu podle Vincenta van Gogha

Geologie doprava, mapy doleva a spánek dole na gauči

Jestli jsem GIS nevím, ale cítil jsem se tu doma.

Ve čtvrtek jsem na rautu v Balboa parku (ten byl celý rezervovaný pro konferenci a hlavně plný jídla a volných vstupů do 6 muzeí, to jídlo se vlastně podávalo i vevnitř v nich) potkal s Brendanem (spolužákem z Utahu) a 3 Kanaďany, s nimiž jsem pak strávil příští den a půl – tedy zbytek času do odjezdu. S touhle vtipnou a těžce pohodovou partičkou jsem v pátek navštívil staré město se spoustou obchůdků a restaurací a taky několik barů ve městě. Asi nejuvolněnější den za poslední dost dlouho dobu. Vrcholem bylo, když jsme v In-n-Out Burgeru za městem (jeden místní fast foodový řetězec) potkali Jacka Dangermonda, zakladatele firmy ESRI a milionáře/-ardáře whatever. Poslední místo, kde by člověk někoho takového čekal. :D Tahle historka se dobře vypráví.

Historická lokalita "Old Town"

jedna z navštívených restaurací

pivko s kanadskou partičkou - Rob, Stephane a Jacques

Jednoho unikátního člověka nemohu opomenout a tím je můj druhý hostitel, postarší Američan Dan Wolf, na jehož gauči jsem nocoval poslední 4 dny. Jeden malý pohledný domek je zarovnaný až po komín knihami. Pozdně večerní hovory s Danem (asi nejsečtělejším člověkem, se kterým jsem v životě mluvil a stále velmi přátelským) byly třešničkou na dortu, který se stěží dal sníst celý. Dan je profesor práva a politogie, úspěšný podnikatel se starp-upy a občansky angažovaný člověk. Jeho dům a pohostinost jen dodaly další plus tomotu inspirativnímu týdnu. Na závěr vyvěšuji video, které mi Dan pustil:

16-ti letá Pakistánka (prosazující práva na vzdělání islámských žen) mluví ke Spojených Národům

Tahle holčina má teda špirit! Doporučuju.