Barvy podzimu, náročný výstup na Mt. Timpanogos

Dva týdny zpátky jsme s Mikem vyrazili na orienťák do Brigtonu a přitom vylezli na blízký vrcholek Mt Wolverine (3 290 m n.m., opět moje nej. hora) - snadný 3 hodinový výlet s množství horských jezer. Fotky  najdete ZDE. A protože se podzim pomalu nachyluje a teplých slunečných víkendů už nebude mnoho, tak jsme se předem domluvili, že za dva týdny (což bylo dnes) vyrazíme konečně na pořádnou túru - Mt. Timpanogos.

Fotky z výšlapu na Mt. Timpanogos najdete ZDE.

Mt Timpanogos je asi nejhezčí výšlap v okolí Salt Lake City (tedy hodinu a čtvrt cesty) a zároveň druhá nejvyšší pohoří Wasatch o výšce (3 581 m n. m.). Tady už se nejedná o žádný kopeček, ale pořádný horský masív. Jelikož se jedná o velmi populární túru a parkoviště v údolí, kam vede šíleně dlouhá a úzká horská silnice plná začátek, se před svítáním plní závratnou rychlostí, tak jsme si přivstali a vyrazili ze SLC v 5h ráno. Vstávání se tak úplně nepovedlo Filipemu, který úspěšně zaspal tři budíky a tři moje telefonáty, takže jsme nakonec vyrazili jen ve tříčlenné americko-česko-finské sestavě, když se k nám přidala ještě Sari.

Sari a Mike na začátku údolí

barvy podzimu v údolí

Sari a barvy podzimu v údolí

barvy podzimu v údolí

pohled zpět do údolí

vrcholová pyramida Mt. Timpanagos

Půlhodinová cesta nahoru temným údolím byla testem řidičské zdatnosti. Ještě že jsem za volantem neseděl já. Kolem půl sedmé jsme dorazili na již skoro zaplnění parkoviště v lokalitě Aspen Grove. (aspen = topol, a že jich tu je). Výchozí bod ve výšce lehce přes 2 000 m znamenal slušné 1,5 km převýšení. Respekt však budila spíše délka trasy, skoro 25 km. Můj odhad na 7 hodinovou tůru se ukázal jako dost nepřesný, jelikož jsme pochodem nakonec strávili skoro 9 hodin.

nečekané setkání s JaVou v kotli pod vrcholem

nad ledovcovým kotlem a před severními hřebeny pohoří Wasatch

místní květena

blízko vrcholové pyramidy

podivná budka na vrcholu nad Provem a Utah Lake

vrcholovka z Mt.Timpanogos (3 581 m n. m.) - Mike, Sari a já

a jedna sólo vrcholovka

město Provo a jezero Utah Lake pod Mt. Timpanogos

Počasí bylo podle očekávání famózní (jasno a na konec září i dost teplo). Úvodní nástup dlouhým údolím plným topolů (většinou žlutých) a taky javorů (většinou červených) při východu Slunce na horizontu za zády přinesl hned po ránu nádherné pohledy. Více fotky. Za půlí cesty v jednom ledovcovém kotli jsem čistě náhodou potkal JaVu (orienťačku z Hradce), tady v té krajině nikoho. Spolu s dalším Čechem jsou tu na měsíčním geologické výzkumu místní univerzity. Chvíli jsem váhal, pak jsem se zaposlouchal do češtiny a bylo jasno. Další chvíli mi pak trvalo, než jsem se úspěšně přeorientoval do češtiny. Rozhodně neočekávané setkání na nejneočekávanějším místě. Svět je holt malý. :D Za travnatým ledovcovým kotlem přešla cesta ve skálu a suť. O půl druhé odpoledne jsme pak úspěšně dobyli nádhernou vrcholovou pyramidu Mt. Timpanogos. A já si taky potřetí v září vylezl na svou nejvyšší horu (pokaždé jinou). Cesta dolů byla dlouhá a únavná, ale i tak velmi pěkná. "Domů" do SLC jsme tak symbolicky dorazili za tmy. Rozhodně zatím nejkrásnější výšlap v  Utahu a jeden z těch nej vůbec.

hra podvečerních paprsků se žlutými topoly

hra podvečerních paprsků se žlutými topoly